"Stuka ve vzduchu, potřebujete mne někde?"
"Útočíme na Flavion, rychle pospeš si. Ve městě je několik Charů (Char 1B bis = nejopancéřovanější fr. tank té doby)"
"RGR, jsem na ceste"
Vyhledávám cílové město na mapě, nastavuji otáčky vrtule na maximum a stáčím letoun do potřebného kursu. Pod křídly rychle ubíihá zvlněná krajina jižní Belgie, silnice, městečka, lesy, pole. Držím se hlavní silnice vedoucí do cílového města. Přelétám řeku a blížím se k frontové linii. Snažím se orientovat podle mapy. Aha tamhle je veliký les, železnice, za chvíli by měla přijít velká křižovatka. Na ní musím "odbočit" vpravo a cesta mne dovede přímo do frontového města - Flavionu. Skutečně, za okamžik vidím hluboko dole křižující se cesty. Zatáčím potřebným směrem a za další okamžik rozpoznávám na zemi se zvolna zjevující ikony našich pozemních jednotek. Asi 20 našich tanků se blíží k městečku z jihu. Několik z nich hoří. Francouzi se urputně brání.
Rozeznávám dým z požárů, záblesky z hlavní tanku a výbuchy granátů na zemi. Ve vzduchu zahlédnu i dva Mezky 109. Výborně, budu mít i stíhací ochranu.
"Stuka nad cílem. Jaká je pozice Charu?"
"Rychle, pospeš si, je schovaný někde za kasárnama pěchoty!!! Už nám vyřídil aspoň 5 tanků!"
Klesám nad město a hledám cíl. Dole hoří budovy, šlehají blesky svítících střel a výbuchy. Rozeznávám několik šedivých PzIIIf a našich Pz38(t) pronikajicích do ulic. Já ale musím najít ten Char! Char 1B bis. Je to takový Tiger roku 1940. Jeho 60mm přední pancíř naše tanky nemají šanci prostřelit z menší vzdálenosti jak 100 metrů. Zatímco on svým 47mm dělem likviduje naše pancíře i nad 500m.
Nacházím kasárna. Záblesk. A hle, už ho vidim. Ukrytou pod stromem v kroví rozeznávám zelenohnědou obludu. Znovu záblesk z jeho hlavně. Uz jsem si jist. Vidím i několik dalších tanků Hotchkiss H-39 a Renault R35, ale ty nejsou tak nebezpečné. Stoupám do útočne výšky. Pohledem dozadu stále kontroluji cíl. Je tam. Jeho dělo pravidelně plivá střely po našich tancích. Konečně mám dostatečnou výšku pro střemhlavý útok. Přes křídlo se překlápím čumákem k zemi. Stahuji plyn a vysunuji brzdící štíty. Spouští se siréna. Zaměřuji cíl. Tmavohnědá obluda se rychle zvětšuje. Už rozeznávám věž, kamuflážni pole, hlavně jeho děl. TEĎ. Uvolnuji bombu pár desítek metrů nad zemí. Vší silou táhnu knipl k sobě. Stuka zaskučí a poslušně vybírá střemhlavý let. Zatmívá se mi před očima a já poslepu zasunuji brzdící štíty a dávám plný plyn. Konečně začínám zase vidět. Stoupám do ostré zatáčky a ohlížím se přes rameno. Rychle hledám cíl. Zahlédnu ještě gejzír zvířeného prachu klesající nad tankem. Z Charu se vyvalí černý dým. Kouřem problesknou plameny. Char hoří! Zasáhl jsem jej!
"Výborná práce Stuko!!! Cesta je volná. S ostatními si lehce poradíme :-)"
Kroužím nad městem a sleduju jak naše tanky pronikají ke kasárnám. Francouzské tanky se ještě úporně brání, ale proti naší převaze už nemají šanci. Za několik dalších minut nad kasárnami vlaje vlajka velké říše.
Rozhoduji se strávit nad cílem ještě nějakou chvíli a provést průzkum ve směru možného protiútoku nepřítele. Zamíříim podél silnice na západ odkud hrozí nebezpečí. Dole nevidím nic. Jen prázdnou silnici lemovanou alejemi stromů a řídce zarostlé pole. Vtom koutkem oka zahlédnu jak se něco mihne za mými zády. Přepínám do pozice zadního střelce a pátrám po obloze. Něco mi šlehne do očí. Slyším jen kovový zvuk narážejících střel. A pak ho uvidím. Přímo pode mnou na mrtvé 6 pozici to do mne pálí malý stíhač Curtiss Hawk. Bleskurychle přepínám zpět do kokpitu a trhám pákou do ostré pravé zatáčky. Skáču zpět k zadnímu kulometu. Snažím se zachytit Hawk do zaměřovače, ale uhýbá mimo střelecký úhel mého kulometu. Znovu se vrací pode mně a začíná pálit ze všech zbraní. Kulometná dávka proděraví zadní kryt kabiny a můj střelec se zhrouti mrtev do sedačky. Obrazovka zčervená a posléze zčerná jak vykrvácí. Zkouším znovu pozici pilota. Ten je v pořádku. Pancéřování za sedačkou mu zachránilo život. 7.9 mm kulomety Hawku naštěstí nejsou tak účinné. Všelijak zuřivě lámu páku a snažím se Hawku co nejvíce ztížit míření. Zároveň volám o pomoc. Nedaleko přece hlídkovali ty naše dva Mezky. Stuka je naštěstí dost obratná a HAwk evidentně nechce ztrácet energii v manévrovém souboji v obavě z okolních stíhačů. Snaží se mne překvapit nálety z větší výšky, ale tomu naštěstí stačím uhýbat. Jen občas slyším na křídle zabubnovat jemnou spršku střel. Jeden z křídelních kulometů je vyřazen.
Konečně se nade mnou proženou oba Mezky a pěkně zhurta se vrhají naH awka. Ten vyklízí prostor a snaží se uprchnout. Nemá už ale stěstí. Za chvíli vidím jak z jeho motoru vyráží kouř a za další okamžik se roztříští na poli vedle cesty.
"Výborně chlapci, díky za pomoc!"
Kontroluji letoun zda jsem neutrpěl vážnější škody. Až na chudáka střelce
se zdá být vše v pořádku, motor přede pravidelně, teplota chladiče ani
oleje nestoupá, palivo neztrácím, na ovládání reaguje letoun dobře. Vracím
se tedy zpět nad silnici a znovu pátrám po nepříteli. Netrvá to dlouho
a mou pozornost upoutá několik tmavých krabic na silnici vedoucí od západu.
Další tanky. Klesám těsně nad silnici a břichem lížu vrcholky kolem rostoucích
stromů. Již rozeznávám kolonu tanků. Vepředu jedou rychlé střední tanky
Somua S35 a za nimi se pomalu šine několik oblud. 3 těžké tanky Char B1bis!
To bude pro naše tankisty peklo jestli se dostanou k městu. Hlásím jejich
počet a pozici. Je potřeba další Stuky a hlavne nachystat několik velkorážných
88mm děl do obranných pozic. To chvili potrvá neboť každá "acht acht"
potřebuje tahač který jej dopraví do palebného postavení. Přelétávám nad
kolonou a všímám si že některé tanky po mne palí ze svých kulometů. Za
kolonou tanku mne zaujme další vozidlo odlišného tvaru. Klesám ještě níž
a přelétávám pár metrů nad vozidlem. Je to náklaďák s pěchotou! Dokonce
jsem zahlédl několik postaviček na korbě s puškama v rukou. Stoupám do
zatáčky a obracím se zpět k náletu. Náklaďák uháníi slušnou rychlostí.
Řítíim se na něj zezadu přesně v ose silnice. Mám jej pěkně zarámovaný
v zaměřovači a spouštíim palbu. Ozve se však jen jeden funkční kulomet,
ale to by mělo na tento nepancéřovaný cíl stačit. Zarachotí dávka a ze
silnice vytrysknou gejzíry prachu. Ale co to? Náklaďák prudce zatáčí mimo
cestu a mé střely jej minou! Vida chlapa. Nechce dát svou kůži snadno.
Otáčím se zpět a snažím se jej zasáhnout zepředu. Ale on opět divoce manévruje
a točí volantem co to dá. Hned je na cestě a hned zase sjíždí na pole
nebo kličkuje mezi stromy. Chvíli si takhle hrajeme když se do akce opět
vloží naše dva Mezky. Spouští palbu. Teď jsme na něj tři. Nalétáme ze
všech stran. Vidím jak náklaďák kličkuje mezi sloupy prachu zvířenými
našimi střelami. Další nálet. Na jeho korbě se zableskne několik zásahů.
Dochází mi munice. Přenechávám jej kolegům a dívám se jak jej ostřelují.
Z náklaďáku se již silně kouří a zpomaluje. Zdá se že neřízeně sjíždí
ze silničního srázu a převrací se do příkopy. Tak hotovo. Ten je vyrizen.
Posledni nizky prulet a vsimam si jak od prevraceneho nakladaku prcha
nekolik postavicek. Škoda že už nemám žádnou munici. Ještě bych je pokropil
na rozloučenou.
Přilétají další Stuky. Po rychlé domluvě se rozdělují a jedna skupina
se vrhá na kolonu tanků na silnici a druhá mizí v dáli bombardovat tankovou
základnu nepřítele, aby zabránila dalšímu přísunu jejich pancéřových posil
do této oblasti.
Je čas vrátit se na základnu pro další bombu. Naposledy se ohlédnu. Nad
silnicí stoupá několik sloupů černého dýmu. Někomu je dneska pořádně horko...
Otáčím se k domovu a po čtvrthodince dosedám na domovském letišti.
Zaroluji k hangáru a odsunuji kryt kabiny....
.... Mhhhhh.... 4 hodiny ráno, kdybych nemusel do práce tak bych letěl
ještě jednu misi .... ;-)